Úterý 23.7.2019

Noc ze včera na dnešek strávily starší děti venku, protože musely strážit ohniště svých družin, aniž by vyhasla. Všechny družiny uspěly a udržely svá ohniště až do rána do 7,30.

Dnes nás čekal druhý výlet, tentokrát jsme zamířili autobusem do Nasavrk do Keltského Opida. Dnes se tam konal keltský svátek Luhgnasad, něco jako naše dožínky. Měli jsme možnost prohlédnout si celý objekt keltské osady, ale navíc bylo možné dozvědět se něco víc o různých řemeslech keltské doby.

Po příjezdu do tábora jsme odpočívali, koupali se v bazénu a také jsme si zahráli Evoluci.

Večer byla diskotéka naruby, to jste neviděli, jaké krásky a krasavce jsme na diskotéce tentokrát měli.

https://dojcanova.rajce.idnes.cz/23.7.2019_-_Utery/

Pondělí 22.7.2019

Dnes nás čekalo nebe bez mráčků a příjemné teplo. Ráno jsme si oškrabali brambory na bramborovou kaši. Potom jsme závodili v Dřevařském pětiboji. Po něm ještě zbyl čas, abychom do oběda dohráli Boj o tvrze. Po obědě jsme si zkrátili polední klid, protože přijeli sestřičky z Červeného kříže v Chrudimi a my jsme si mohli vyzkoušet, jak správně provést první pomoc. Odpoledne jsme se vykoupali v bazénu a připravili jsme si táborák, který byl večer. Největší úspěch u táboráku měla hra Šáteček, kterou hrajeme na našem táboře asi 35 let. J

https://dojcanova.rajce.idnes.cz/22.7.2019_-_Pondeli/

Neděle 21.7.2019

Ráno nás probudilo krásné počasí a také vzkazy s úkoly, které jsme musely hledat v lese. Vzkazy obsahovaly různé indicie, ty nás zavedly k postavám z detektivního příběhu. Každá z postav nám povyprávěla svůj pohled na zločin a my jsme měli vydedukovat, kdo ukradl králi náhrdelník. Nebylo to vůbec snadné, ale zvládli jsme to a tím jsme si vysloužili výborný oběd. Během něj nás ale zastihl déšť, polední klid jsme tak strávili ve stanech a poslouchali jsme, jak nám kapky narážejí na celty. Po poledním klidu zase vysvitlo sluníčko a my jsme se v družinách snažili obsadit pevnosti ostatních družin. Užili jsme spoustu adrenalinu a legrace.  Hru předčasně ukončily hromy a vítr, tak jsme se schovali do jídelny a dívali jsme se na film Ne-obyčejný chlapec. Pak byla večeře, po ní jsme měli chvilku volno a teď už zase spinkáme a nabíráme sílu na zítra.

https://dojcanova.rajce.idnes.cz/21.7.2019_-_Nedele

Sobota 20.7.2019

Dnes dopoledne jsme začali škrabáním brambor, spěchali jsme, protože už jsme se moc těšili na hru, kterou nám včera přerušil déšť „Braň svou věž“. Hra byla úžasná, takže jsme byli smutní, že jsme ji museli před obědem ukončit. Po obědě jsme se zchladili při vodních hrátkách. Pozdní odpoledne patřilo fotbalovému turnaji družin.

Večer jsme si pak navzájem ukázali scénky na téma „Jak si zasloužit princeznu“.

https://dojcanova.rajce.idnes.cz/20.7.2019_Sobota/

Pátek 19.7.2019

Dnešní slunečný den jsme trávili v táboře a jeho okolí. Nejprve nám tábor obsadili lapkové, museli jsme se jim ubránit. Našim úkolem bylo zapamatovat si složité kódy, které byly rozmístěné v celém táboře, lapkové nás ale často přepadli a snažili se nám vymazat naši paměť pomocí záludných úkolů.

Před obědem jsme si ještě zahráli v řádech naši oblíbenou číslovanou.

Po obědě se rozběhla strategická hra „Sejmi svou věž“, bohužel nás po krátkém čase, přepadl silný liják. Hru jsme museli ukončit, byli jsme z toho velmi smutní, takže doufáme, že zítra budeme moct pokračovat.

V době deště jsme se zabavili společenskými hrami a kreslením.

Večer proběhl souboj trubadúrů.

https://dojcanova.rajce.idnes.cz/19.7.2019_-_Patek/

Čtvrtek 18.7.2019

Dnes jsme se vypravili na první velký táborový výlet, vyrazili jsme autobusem do Třemošnice, kde jsme si prohlédli zříceninu hradu Lichnice a vystoupali jsme na vyhlídku Milada. Pak jsme se už vydali na pěší výlet Vápennou stezkou, šli jsme z Podhradí až do Vápenného Podolu, cestou jsme mohli vidět lomy, kde se dodnes těží.

Z Vápenného Podolu jsme pak jeli zpět do tábora, kde jsme se konečně dočkali prvního koupání v bazénu, voda sice nebyla ještě úplně ohřátá, ale venku bylo vedro, tak jsme se alespoň osvěžili. Do večeře jsme pak měli osobní volno, které každý využil po svém, třeba přípravou na táborovou diskotéku ve stylu „Staré pecky a fláky“. Ta byla samozřejmě až po večeři. I když jsme byli dnes hodně unavení, spát se nám jít nechtělo, ale musíme nabrat sílu na další dobrodružství.

https://dojcanova.rajce.idnes.cz/18.7.2019_-_Ctvrtek/

Středa 17.7.2019

Dnes jsme pokračovali v našich rytířských hrách, po snídani a škrabání brambor jsme se vydali na křižáckou výpravu, naše rychlé tažení, jehož směr nám prozradila šifra, vedlo až do Všeradova, tam nám  starý kouzelník předal životy, abychom se mohli zúčastnit bitvy mezi řády, ta se konala hned poté, co jsme ze Všeradova doběhli zpět do tábora. Souboj byl náročný, ale přežilo nás jen několik.

Po obědě jsme začali nacvičovat táborové divadelní scénky na téma „Jak jsem zachránil princeznu“, mezitím ale jednotlivé družiny musely dokázat, že dokáží pracovat jako tým, že dokáží být nejenom rychlé, ale že umí také použít důvtip a strategii. V týmových soutěžích jsme si navzájem v týmu pomáhali, spolupracovali jsme, sblížili jsme se ještě mnohem více.

Večer jsme byli tak unavení, že na diskotéku už nezbyla žádná energie, takže jsme se raději opět nechali inspirovat Příběhem rytíře.

Zítra budeme dobývat středověký hrad, tak honem do hajan, ať na to máme dost síly!

https://dojcanova.rajce.idnes.cz/17.7.2019_-_Streda/

Úterý 16.7.2019

Počasí nám přeje, protože opravdu neprší, jenom je trochu zima, protože za sebou máme úplněk. Snad se začne oteplovat, abychom mohli využít i bazén. Pro naše rytířské hry je ale počasí ideální. Dnes dopoledne jsme nejprve hráli hru Sejmi padoucha, potom jsme si ve družinách vyráběli družinové vlajky. Po poledním klidu nás čekal individuální závod v různých střeleckých disciplínách.

Vrchol dnešního zápolení přišel večer, kdy došlo na pořádné rytířské souboje muže proti muži. Užili jsme přitom spoustu legrace.

https://dojcanova.rajce.idnes.cz/16.7.2019_-_stripky_z_mobilu

https://dojcanova.rajce.idnes.cz/16.7.2019_Utery/

Úterý 15.7.2019

Dnes se nám umoudřilo počasí a celý den nám dopřálo sluníčko a trochu teplíčka, takže jsme mohli odhodlaně plnit rytířské zkoušky. Dopoledne jsme nejprve dostali za úkol vybojovat si barvu do erbu našeho rytířského řádu. Každá družina vytvořila živý prak a měla za úkol trefit se do barvy, kterou si přeje mít v erbu. Koule do praku jsme ale museli nejprve přinést z lesa. Každá družina byla rozdělena na nosiče, posli a střelce, z nichž každý měl svůj jedinečný úkol. Souboj trval velmi dlouho, ale nakonec jsme si svoje barvy vybojovali. Ve družině jsme se pak dohodli, jak chceme mít svůj erb rozčleněný a naši vedoucí pro nás erby o poledním klidu vybarvili. My jsme si ještě dopoledne ušili měšce, abychom měli kam schovávat své vyhrané rytířské penízky, pokud je zrovna nebudeme mít uložené v bance.

Po poledním klidu jsme bojovali ale dál, tentokrát jsme se snažili v lese vytěžit co největší poklad, který jsme vyměnili za peníze. Za ty jsme pak v aukci dražili zvíře do našeho erbu. Dražba trvala nějakou chvilku, ale zadařilo se. Teď už jsou naše erby kompletní a můžeme bojovat s „čistým“ a úplným štítem.

Večer byla Partička, po ní byla ještě chvilka magie s královnou Radkou, ta nám ukázala, jak umí předvídat, takže jsme šli spát plní napětí.

https://dojcanova.rajce.idnes.cz/14.-15.7.2019_stripky_z_mobilu

https://dojcanova.rajce.idnes.cz/15.7.2019_Pondeli/

Pondělí 14.7.2019

Dnes nebyla rozcvička, protože je neděle. Po snídani nás čekalo škrabání brambor, abychom měli co jíst k obědu. Někteří z nás si díky tomu vydělali první táborové penízky, a pak nás čekali zkoušky na panoše, podle kterých se král rozhodne, do jakého rytířského řádu nás zařadí. Cvičili jsme naši mrštnost, pohyblivost, odvahu, přesnost a mnoho dalších předností pravých uchazečů o rytířský stav. Přes oběd nás pořádně vypláchl déšť, ten ale naštěstí skončil, takže jsme se podle šifer mohli vydat na pořádnou cestu za pokladem, byl to poklad starého Žida, který byl ukrytý na Židovském hřbitově. Nebylo to jednoduché, protože pro nás nachystal spoustu šifer. Poklad jsme našli, takže jsme se v pořádku vrátili do tábora. Po večeři nás čekala první diskotéka, tančili jsme, tančili a najednou byl nástup, přijela královská garda v čele s králem a mnohými šlechtičnami, aby nám oznámili, jak jsme dopadli při plnění panošských zkoušek a rozdělili nás do rytířských řádů. Spát jsme šli pni očekávání, jaké další zkoušky nás zítra čekají. Vzhledem k tomu, že jsme od našich patronek dostali erby, budeme si do nich vysloužit nějaký symbol a také budeme bojovat o barvy erbu.

Legenda o Rytíři z Dřevíkova

V časech dávných, kdy v celé zemi vládl dobrotivý král Klacek, sužoval kraj od Trhové kamenice až po Oudavy loupeživý kníže Dlouhý se svou družinou nelítostných lapků. Kradl, vraždil a drancoval vesnice, až v celém kraji zavládl strach, bída a hladomor. V malé obci zvané Dřevíkov, nedaleko Veselého kopce, kde se každý i přes těžké časy neustále chechtal, žil mladý chlapec, kterému nikdo neřekl jinak než Láďa. Byl to chlapec urostlý a odvahy měl, že ji mohl na potkání rozdávat. Často si chodil hrát s kamarády za Plíškovu chatu, kde s dřevěnými meči sehrávali slavné bitvy z dob minulých. Jednoho červencového večera se však přihodilo něco, co by snad ani Jirásek nevymyslel. Chlapci se unaveně váleli v trávě, když najednou uslyšeli křik a nadávky, že se jim z toho uši styděly.  Na mýtinku pár metrů od nich přijel kníže dlouhý se svou družinou lapků, byli po zuby ozbrojeni meči a palcáty.  Chlapci ihned vzali nohy na ramena, až na Láďu, který se jen tak něčeho nezalekl. Ukryl se v trávě a vše napjatě pozoroval. Lapkové s sebou měli vězně, Láďa hned poznal, o koho jde, byla to krásná mladá dívka v drahých šatech, nemohl to být nikdo jiný, než princezna Větůvka, dcera krále Klacka. Náš hrdina ihned začal vymýšlet plán, jak princeznu zachránit, a v tom ho to napadlo. Počkal, až lapkové usnou a potichu všem k sobě přilepil boty smůlou. Když bylo hotovo, postavil se před tábor a začal hlasitě křičet, lapkové se ihned probudili a rozběhli se směrem k Láďovi, jak ale měli boty slepené smůlou, neustále padali a strkali se, až nakonec všichni spadli do nedaleké bažiny a utopili se. Láďa zachránil princeznu a jako důkaz díku ho král pasoval na rytíře Láďu ze Dřevíkova. Láďa pak nechal na místě slavné bitvy postavit tábor, kde učil mladé chlapce a dívky jak být správným rytířem. Vztyčil zde bránu a stožár, a na místě, kde bývala bažina, vystavěl kadiboudu. Tak vznikl řád řitířů z Dřevíkova.

https://dojcanova.rajce.idnes.cz/14.9.2019_Nedele/