Reference – děkujeme všem, kteří přispěli :)

Na pionýrský tábor Dřevíkov jsem jezdila 10let každé prázdniny. to samo o sobě vypovídá o tom, jak moc to tam bavilo:) Na 14dní se tam vždy „zastavil svět“, tzn. nepotřebovala jsem ani televizi, ani mobil či jinou technickou vymoženost, prostě 14dní strávenych v přírodě se supr lidma! Her a různých jiných aktivit tam bylo vždy tolik, že na nudu tam nikdy nebyl čas:) Každý rok jsem od tamtud odjížděla plna nových zážitků a na spousty z nich vzpomínám dodnes! Upřímně doufám, že i děti budou mít možnost se tohoto supr tábora zúčastnit!:)

Zuzana Krojidlová, 32 let, vedoucí směny Lidl, matka čekatelka

Tento tábor je ÚŽASNÝ. Jsou tu úžasní vedoucí, praktikanti a děti. Vždy, když končí, jsem plná protichůdných pocitů. Smutek končící tábor, radost a štěstí neskutečně moc vzpomínek, dobrých přátel a pohodových chvilek. Nejlepší tábor, na kterém jsem kdy byla.
Renáta Nováková (ještě) tábornice

Na tábor jezdím od roku 1977. Nejdříve jako dětský účastník, později instruktor, vedoucí a dnes jako kuchařka.

Když se řekne Dřevíkov hned si představím léto na táboře, děti, kamarády   a přátelé. Vzpomínám na spaní pod stanem, mytí v potoce,  nákupy s kárkou, ježdění pro vodu, na nové kamarády , ale  i na  deště, jezero místo louky, náhradní ubytování v JZD, či naopak teplo, komáry,  nevolnosti, bolesti. Ale hlavně mám na co vzpomínat.  Za ty roky jsem snad zažila všechno, přístavbu jídelny, novou umývarku,  kopání vlastní studně, odpadů, nové osvícení, toalety. A taky malé děti, velké děti, ukřičené, unavené, divoké, radostné, nemocné, zavšivené, milé, hubaté, ale vždy  natěšené, co  za těch pár dní zažijí. Zrovna tak  se těším, co nového čeká a co překvapí.    

Na  náš tábor jezdí několik let i dcera Anička, její kamarádi ,  děti i dospělí naší rodiny,  děti mých přátel a kolegů v práci.   Všem jsem tábor doporučila a mohla  se i zaručit , že o děti je  těch krásných 14-náct dní  postaráno. O  správný průběh tábora  se stará skupina dobrovolníků a to jsou vyškolení a zkušení vedoucí  ( většina jich zažila tábor jako děti), zdravotník (medik, zdravotní sestra, záchranář, lékař) a technický personál. Všichni se navzájem znají a  scházejí se i mimo prázdniny.  Pro je to krásný odpočinek a útěk ze světa techniky (pracuji jako manažer v IT). Velký dík patří manželům Rothanzlovým, kteří se o  základnu starají po celý rok a bez nich by tábor nebyl připraven a neexistoval.

Chtěla bych, aby i další generace mohla vzpomínat na své prázdninové zážitky z tábora Dřevíkov tak jako já, dcera a dnes moje pětiletá neteř. A aby v roce 2017 jsme zase byli všichni na stejném místě s partou nadšenců a  našich  táborníků.

Radka Václavková účastník, rodič, personál tábora

O PS Přátelství jsem se dozvěděla zhruba před 20-ti lety.

tehdy se mi líbil jejich program, aktivity, které pořádali pro děti. Každý rok zajímavý program na táboře, během roku výlety, jarní prázdniny.

Moje děti začaly na tyto tábory jezdit s nástupem do školy, tedy hned po první třídě 

Na táboře vlastně vyrostly, našly si tam plno kamarádů, a jezdí tam do dnes. Syn již jako vedoucí, dcera ještě jako dítko.

Na tábor se každý rok těší, a občas nám i dají zprávu jak se tam mají, prostě nemají čas psát rodičům  .

Každoroční brigády již považujeme za normální, připravit dětem zázemí na léto nepovažuji za přítěž. A navíc se tam schází skvělá parta rodičů   .

Čeho si velice vážím, jsou lidé, kteří tento tábor založili, nyní ho vedou a vychovávají si své nástupce.

Tuto práci jim vůbec nezávidím, je to veliká odpovědnost a ne vždy to mají s našimi dítky jednoduché.

Ale čeho si opravdu velice vážím, je to, že i když nám onemocněla dcera velice vážnou chorobou (špatná srážlivost krve), musela být 24 hod pod dohledem, nesměla se zranit, mohla jsem jim ji bez obav svěřit. Věděla jsem, že o dceru bude velice dobře postaráno. A pokud by vznikl jakýkoliv problém, budou volat.

Dokonce zařídili na táboře lékaře, hematologa   . 

No řekněte, kde takovéto záruky máte ???  

A dcera přijela trochu naštvaná, že ji stále hlídali, že nemohla běhat jak chtěla, musela odpočívat a na výlety ji zařídili extra odvozy 

Proto si myslím, že zachovat krásné prostředí na Vysočině stojí za to.

Pro děti je i dobré, že jedou z „mama hotelu“ do přírody, spí ve stanech, jedí z ešusu, podílí se na vaření. A ještě se dozvědí základy první pomoci, vyzkouší si zbraně či naučí se bubnovat 

Když se dívám na fotky, hned bych si to s dětmi vyměnila 

Lenka Kopecká, matka

Chtěla bych vám touto cestou velmi poděkovat za skvělých čtrnáct dní, které naše dvě holčičky letos strávily na letním táboře, pořádaným vaší PS. Přijely sice maličko unavené, ale nadšené. I když byly na táboře teprve podruhé, našly si zde spoustu nových kamarádek, se kterými jsou stále v kontaktu a těší se na další akci, kterou vaše PS pro děti organizuje v září.

Zvlášť bych ocenila, že děti byly celé dva týdny v přírodě, bez mobilu, tabletu a dalších elektronických vymožeností. Podle jejich slov jim to ale vůbec nevadilo, jelikož měli tolik aktivit, že si na podobné nesmysly ani nevzpomněly. A za to jsem moc ráda, byly na wifi téměř závislé…

Hned po příjezdu domů mi hlásili, že příští rok pojedou zase. 

Když jsem se dozvěděla, že táboru hrozí zánik kvůli problému s pozemkem, rozhodli jsme se s manželem, že i my přispějeme menší finanční částkou, aby se nestalo, že naše děti budou muset příští rok zůstat doma. Těžko bychom se rozhodovali poslat děti na jiný tábor, protože víme, že tady jsou spokojené a na vedoucí je 100% spolehnutí. Když pak člověk v médiích vidí záběry, jak také může letní tábor vypadat a že to někdo pořádá jen jako obchod, rád ví, že o jeho děti je dobřě postaráno.

Děkuji všem vedoucím za vzornou péči a ošetřování četných drobných zranění   a doufám, že se příští rok opět na Dřevíkově potkáme.

Lenka Čepešová, matka

Tábor je to nejlepší místo na světě. A bez tábora bych nepoznala tolik úžasných lidí. A nezažila tolik zábavy.

Lucka Lechmanová, tábornice

Toto je Oskar Klusoň.
Oskar
Klusoň jezdí na tábor do Dřevíkova.
Oskar
Klusoň si to tam velmi užívá.
Oskar
Klusoň je chytrý.
Buďte
jako Oskar Klusoň.

Oskar Klusoň, táborník

První lásky, první přátelství, první stezka odvahy..první medaile (7.místo se taky počítá! 🙂 Senzační parta, skvělá atmosféra…pokud budu svého syna posílat na tábor, Dřevíkov bude jasná volba! A mu budu doma nefalšovaně závidět!

Silvie Dvořáková, bývalá tábornice

Tolik dobré práce s dětmi, v minulosti i budoucnu. Hodně zdaru.

Lenka Macháčková, ředitelka Noe

Na tento tábor jsem jezdila před mnoha lety jako instruktorka, později jako vedoucí, odmala tam jezdily i moje děti.Dcera jezdí jako vedoucí dodnes. O děti je vždy výborně postaráno.

Jana Chlápková, bývalá tábornice

Super, dcera jezdila jako malá a dále pokračuje jako vedoucí vždy přijede spokojená a šťastná a nabitá optimismem. Držím všechny palce!!!!!!

Monika Štochlová, matka

Irena Dojcanova – tabornice, instruktorka, vedouci, maminka nejdrive taborniku, dnes uz instruktora…to hovori za vse, ne 🙂 ? Srdecni zalezitost.

Jaroslava Chocherčáková Hrdá jezdila jsem celé dětství jako tábornice, pak jako instruktorka, vedoucí, pomoc do kuchyně, nyní jezdí i moje děti a manžel jako hospodář na tábor ze všech nejtáborovatější!

Je to moc krásný tábor a rád se tam vracím, je tam sranda a vedoucí se nám věnují naplno, poznáváme přírodu, dobře tam vaří a těším se už na další.

Hony Němeček – táborník

Oskar a Oliver si tábor parádně užívají. Po příjezdu domů ještě několik dní slyším: “ Já chci na tábor. Proč už skončil.“ Máma Radka a její „tým“ je úžasný. Vždy se nedočkavě těšíme na fotky a deník,kde vidíme,že se děti mají dobře a jsou spokojené. Za pár let pojede i náš nejmladší Otakar. Radu, děkujeme a máme vás rádi.

Rodina Klusoňova

Je to nejlepší tábor, na který jsem kdy jela! (A že jich nebylo málo) Nejlepší co se týče zábavy, lidí, jídla, programu… Prostě všeho! Je to moc super místo, nakteré bych se v budoucnosti moc ráda vracela i jako vedoucí. I mou mladší ségru jsem nikde neviděla takhle šťastnou.

Tereza Racková – účastník

Měla jsem tu čest tyto prázdniny přihlásit mého syna Michaela na tábor do Dřevíkova. Z tábora je velmi nadšený. V den jeho 11. narozenin zažil neskutečný den. Myslím, že o táboře i o narozeninách bude mluvit minimálně do příštího turnusu, tedy do příštích prázdnin. Tedy věříme, že to bude možné. Pro mne je tento tábor vyjímečný už proto, že nás „mamina“ Radka každý den informovala o dění tábora a mohla jsem vidět syna, jak si to užívá (v galerii fotek). Velký dík a velký respekt všem, kteří se na celém dění tábora podílejí. Super práce.

Šárka Bahníková – matka

S PS Přátelství jezdí moje dcery již několikátý rok na letní tábor. Těší se několik týdnů předtím, chtějí se vrátit na tábor několik týdnů po návratu. Mladší dcera atopický ekzém a potravinovou alergii pro vedení tábora to nebyl problém a dcera se vrátila vždy v naprostém pořádku. Poprvé jela jako předškolák, přesto přijela velice spokojená. Dodržovali její přísnou dietu i ohlídali pitný režim, s kterým problémy. I když děti často nepíší z tábora dopisy, o jejich běžných i výjimečných  aktivitách se dozvídám z každodenních emailů a fotek, které vedoucí umisťují na stránky PS Přátelství. Letos jsem dostala dopis, kde dcera píše, že by byla ráda, kdyby tábor byl tři týdny. To vypovídá za vše.

Ze zážitků z tábora, nových zkušeností, nových přátelství se radují ještě velmi dlouho.

Mám velkou radost, že jsem měla štěstí, tenhle prima kolektiv vedoucích a dalších lidí osobně poznat a vím, komu svěřuji své děti a jsem čtrnáct dní klidná, že se dcery mají dobře a je o ně výborně postaráno.

Už teď se těšíme za rok na tábor v Dřevíkově.

Lenka Lechmanová ( dcery Laura 7 let, Lucie 13 let)

Na tento tábor jezdím přibližně 7-8 let jako dítě a poslední 2 roky jako vedoucí. Každý rok si užívám a pokaždé se těším na další. Ani jednou za tu dlouhou dobu mě nenapadlo vynechat jediný rok. Pokaždé si tam užiju spoustu zábavy a musím říct, že za těch 14 dní, které tam každý rok trávím. se nasměju asi tak jako za celý rok.

(Matěj Kopecký, vedoucí, student gymnázia)

Na táborech PS Přátelství jsem prožil nespočet krásných let jako dítě, instruktor i vedoucí. Potkal jsem zde své nejbližší přátele i svou partnerku. Na tomhle krásném místě jsme všichni prožili spousty krásných silných zážitků a rádi bychom předali tuto tradici i dalším generacím, aby na tábor s láskou vzpomínaly i naše děti. Alespoň stejně tak jako my a naši rodiče. 

(Pavel Zahrádka, vedoucí, zdravotnický záchranář)

Letní tábor Dřevíkov jsem prvně jako dítě navštívila ve svých 13 letech. Bohužel až tak pozdě. Setkala jsem se tam s mnoha skvělými lidmi, kteří se stali mými přáteli, troufám si dnes již říct, že vlastně takovou mou jakoby rodinou. Objevila jsem radost z běhání po lese, hraní míčových her, šifrování, tvoření divadelních scének a jiných aktivit, ke kterým jsem se běžně nebo vůbec nedostala. Jelikož i po pouhých 3 letech strávených jako dítě letního tábora mi to prostředí nějak přilnulo k srdci, stala jsem se instruktorem a nakonec i vedoucím. Vnímám tedy sice tábor z jiného úhlu pohledu, staráme se o děti a vymýšlíme jim program, ale co na tom, když nás to tak baví. Je to doba, kdy si hrají nejen děti, ale i my „velcí“, pěkně všichni dohromady. A co pro mě tábor znamená? Je to pro mě každoročně 1/4 letních prázdnin, pohody s přáteli různých věkových kategorií od cca 6 do cca 50 let, polovina července klidu, 2 týdny v přírodě, prostě a jednoduše 14 úžasných dní, které jsou tak jiné, zajímavé a zábavné od těch zbylých 351 dní v roce, že bych je opravdu nechtěla měnit. Čato svým přátelům říkám, že tam je jiný svět, bez kterého však netuším a ani nechci vědět, jak vypadá začátek léta. Tento tábor je taková má srdcovka!…

(Zuzka Bubáková, vedoucí oddílu)

Tábor Dřevíkov? To pro mě není jen 14 dní plných srandy, zábavy někdy i odpočinku, ale spíše součást mého života, jezdím jsem od svých 3 let a pořád se rád vracím na toto místo plné klidu a úžasných lidí, které už znám od doby, co jsem jezdím jako dítě a tedka jako jejich parťák na místě instruktora. Toto místo budu mít na vždy v mé paměti se spoustou krásných vzpomínek a vždy se sem budu rád  vracet.

(Vít Kutnyj – instruktor)

Tábor Dřevíkov. Čtrnáctidenní akce, která již pár let patří mezi mé letní aktivity. Ten náboj neutuchající energie a úsměvů, které člověk dostává od všech kolem, ať malých nebo velkých, je neskutečným motorem dál. I když se občas zdá, že už člověk nemůže, vždy ho ty dětské vysmáté oči zvednou a povzbudí ho dál. Je to něco, bez čeho se dá jen těžko představit začátek léta. Pevně doufám, že budoucí léta budou minimálně tak úspěšná, jako ta minulá.

(Lucie Pidrmanová, vedoucí oddílu)

Na tábor jsem začala jezdit už jako malinká holčička i se svým bratrem. (myslím, že od roku 1997) Každý rok jsem nemohla dospat dne, kdy jsme z Kutné Hory vyrazili do Pardubic a poté společným autobusem na TÁBOR. Byly to nejúžasnější prázdninové dny, plné dobrodružství, sportu, poznání, zábavy, lásky, kamarádů…. a monoho a mnoho dalších. I poté, co jsem „povyrostla“ jsem nedala na tábor dopustit, proto jsem začala jezdit jako instruktor a nakonec i jako vedoucí…. Tábor je pro mě velikou ikonou a srdcovou záležitostí a doporučuji ho všem, kteří mají rádi krásnou okolní přírodu a super bandu vedoucích, kteří se o malé táborníčky umí skvěle postarat.

(Veronika Zavadilová (Kasalová) – bývalá tábornice, instruktorka, vedoucí)

Moje děti už jsou dospělé a mají své děti….všechny tři strávily každý rok část prázdnin na vašem táboře po několik let za sebou už od svých 6 let až do téměř dospělosti a mají tak nezapomenutelné vzpomínky, že už ted plánují, jak na váš tábor „šoupnou“ zase své děti…taková tradice, tolik let úspěšného vedení a spokojených dětí přece nelze zahodit….moc přeju tomuhle táboru a těm lidem, kteří desítky let pro něj dýchají a obětují svůj čas, aby mohli pokračovat vychovávat naše děti či vnoučata tak, jak to bohužel už dnešní doba vůbec neumí….tady se tvořily charaktery dětí, přátelství a kamarádství na celej život…..kde ještě i dnesa děcka poznají Morseovku, uzly, šipkovanou a uvaří si v kotlíku a zazpívají si u ohně s kytarou….to by se nemělo v dnešní přetechnizované době zapomínat 😉 😉

(Renata Rothanzlová – matka a babička)

Na tenhle tabor jsem jezdil od 5 let, 10 let po sobe. Na tabor mam jenom krasne vzpominky – krasne prostredi, vyborne vedeni a vzdy skvela atmosfera! Nejhezcich 14 dni letnich prazdnin…..

(Jirka Tesner – bývalý táborník)

Tenhle tabor je součástí naší rodiny. Jezdila jsem jako vedoucí, poznala manžela, posílala děti a poznala spoustu výborných lidí a přátel. Nikdy se na to nedá zapomenout 😉

(Marcela Kmoníčková – Majková, bývalá tábornice, vedoucí)

Každé prázdninové léto na Dřevíkově, dodnes nezapomenutelné zážitky 

(Eliška Majková – bývalá tábornice, instruktorka, vedoucí)

Jmenuji se Vít Nikl, jsem studentem vysoké školy a je mi 24 let. Na tábory s pionýrem jezdím od roku 2001. Posledních 9 let jezdím jako instruktor, oddílový vedoucí a v roce 2016 jsem jel již jako hlavní vedoucí. Na tábory jezdím moc rád a na každý další ročník se těším víc a víc.

(Vít Nikl, nyní hlavní vedoucí tábora)

Jezdím na tábor od 5 let a to do 16 let jako dítě a doposavad jako oddilový vedoucí. Na táboře jsem získal kamarády, se kterými se potkáváme i dnes a odvezl jsem si mnoho zážitku a těším se na další.

(Filip Majko, oddílový vedoucí)

Poprvé jsem byl na táboře ve Dřevíkově ve 13 letech (letos slavím 40let na Dřevíkově), v 9. třídě ZŠ jsem složil instruktorské zkoušky, to bylo v roce 1977, v 18 letech jsem se stal vedoucím oddílu, po vojně jsem léta pracoval jako oddílák, později jako hlavní vedoucí, hospodář, v nouzi také jako zdravotník. Pionýr a tábor pro mne znamenají krásné chvíle, zážitky, sport, přírodu, poznání, kamarády, naučil jsem se zde mnoho her a hlavně smysluplně využívat volný čas, utvrdit se v zodpovědnosti, přemýšlet do budoucnosti, předvídat nebezpečí ve smyslu bezpečnosti dětí, plánovat a organizovat práci a různé činnosti, pracovat s lidmi, vést kolektiv, být tolerantní a mnohé další. Na táboře jsem se také seznámil se svojí ženou Pavlínou, která jezdí na naše tábory vařit a jde jí to moc dobře. Moje děti jezdily na tábory s námi, syn Pavel (26 let) jezdí dodnes jako oddílový vedoucí a brzy bude vedoucím hlavním. Na tábor už s námi jezdí i vnuk Dominik (4 roky) – takže 3 generace naší rodiny.

Je to někdy hodně náročné, ale ty šťastné dětské oči a prima parta vedoucích za to rozhodně stojí, pořád lepší (i když jako veterán) blbnout a vzájemně se učit s dětmi a mladými lidmi než se stejně starými „prďoly“ vysedávat
v hospodě a plácat nesmysly.

A navíc to kouzelné místo, to pochopí jenom ten, kdo alespoň jednou zažil. 90% dětí se každým rokem vrací, to mluví za vše. Skoro všichni vedoucí na táboře vyrostli, to také o něčem svědčí. Mnoho rodičů našich dnešních dětí jsou naši „odrostlí“ táborníci a rád se s nimi po letech potkávám a vždy si máme o čem povídat a vzpomínat. Prostě, jak dříve práce s oddílem přes rok, tak dodnes na Dřevíkově je jedna z nejlepších věcí, co mě v životě potkalo a jsem za to moc rád.

(Zdeněk Zahrádka, táborník, instruktor, vedoucí, hlavní vedoucí, hospodář,..)

1 komentář u „Reference – děkujeme všem, kteří přispěli :)

  1. Tady odrostly obě moje děti – Vítek i Terezka. Dneska se sem vracejí jako vedoucí a neumějí si představit léto bez tábora. Kouzelné místo, plno úžasných lidí – program, který nedovolí dětem se nudit! Většina dětí se sem každoročně vrací, protože zde nalezla nejen nové kamarády, ale tenhle kolektiv je jedna velká rodina! To se už málokde vidí. Moc šm fandím a moc držím palce, aby se podařilo táborovou základnu zachránit a mohly sem jezdit další generace dětí. Stojí to totiž za to! Hana Niklová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *